Vedení města Kladna a Slaného odmítá změnu způsobu placení nepedagogů, který by mohl platit od letošního září. Současný vládní návrh považují za nepřipravený, obávají se i zatížení rozpočtů. Ministerstvo školství by podle některých starostů mohlo zajistit snížení nákladů a nastavení optimálního počtu provozních zaměstnanců i jiným způsobem.
„Převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele může sice možná přinést větší flexibilitu a umožnit lépe reagovat na konkrétní potřeby škol. Na druhou stranu je třeba zmínit, že tento krok může znamenat pro město vyšší finanční zátěž, protože garance prostředků je jen do konce roku a co bude v roce dalším, je nejisté,“ uvedl starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS), který byl v minulosti ředitelem základní školy. Dodal, že v případě, že města zjistí, že příspěvky z rozpočtového určení daní nejsou dostatečné, může to vést k nutnosti hledat úspory jinde, což je pro samosprávy složité. „Nerad bych, aby to bylo na úkor investic a oprav,“ doplnil starosta.
Za zcela nevhodný je považován i zářijový termín zavedení změny, jelikož rozpočty měst se schvalují na začátku roku. Do září už není dostatek času na přípravu. „Zatím máme spíše rámcové informace, detaily financování a přesné metodiky zatím nemáme,“ konstatoval Hrabánek. Podle něj je třeba změny dostatečně připravit, naplánovat a zajistit jasnou podporu státu, především co se týče peněz a pak mohou z dlouhodobého hlediska přinést pozitivní efekt v podobě větší autonomie zřizovatelů a škol i úspor.
Jako nepřipravený a přinášející značná rizika pro kladenské školství vnímá návrh také vedení Kladna. „Změna by mimo jiné představovala i značný nárůst administrativní zátěže na straně zřizovatele i škol. Ze strany škol jsou avizovány obavy z odchodu nepedagogických pracovníků z důvodu poklesu jejich platů, většina škol totiž částečně dofinancovávala jejich platy z rozpočtu platů pedagogů či úsporou skutečného počtu zaměstnanců proti normativnímu výpočtu,“ uvedl mluvčí kladenské radnice Vít Heral.
Kladno zřizuje 16 základních škol a 30 pracovišť mateřských škol, na jejichž činnosti se nepedagogičtí pracovníci podílejí 330 pracovními úvazky. „Financování jejich platů, odvodů a ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) představuje částku cca 175 milionů korun ročně a město nemá dostatek informací zejména k dlouhodobým dopadům připravovaného opatření,“ doplnil mluvčí města.
Vláda chce převést placení například uklízeček, kuchařek či školníků a části ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele základních škol, tedy obce a města, od letošního září. Proti záměru se už dříve vyslovili zástupci krajů a obcí, školské odbory a organizace. Nesouhlasí s tím také více než tisícovka starostů. Na financování nepedagogů i části ostatních neinvestičních výdajů podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dostanou obce a kraje od září do konce letošního roku 11 miliard korun. Je to částka, kterou by na to stát vynaložil za třetinu roku, navýšená o půl miliardy, uvedl dříve Stanjura. Příští rok by podle něj převedená částka pro obce a kraje mohla činit 32,4 miliardy korun, pokrývala by financování po celý rok.
Zdroj: ČTK
