V období tropických teplot se v řadě českých měst znovu objevují kropicí vozy, které během dne zavlažují silnice a ulice. Zatímco jedni tento krok vítají jako způsob, jak alespoň trochu ochladit rozpálené město, druzí jej považují za zbytečné plýtvání vodou. Kde je tedy pravda?
Proč se silnice kropí?
Rozpálený asfalt dokáže během letních veder dosahovat teplot až 60–70 °C. Takto zahřátý povrch následně vyzařuje teplo do okolí a zvyšuje pocitovou teplotu ve městech.
Zastánci kropení uvádějí několik výhod:
- Krátkodobé ochlazení okolí. Odpařující se voda dočasně snižuje teplotu povrchu i vzduchu v bezprostředním okolí.
- Méně prachu. Zavlažený povrch omezuje víření prachu, což ocení zejména lidé s dýchacími obtížemi.
- Příjemnější prostředí pro chodce. V hustě zastavěných ulicích může být několik minut po kropení pocitově snesitelněji.
- Ochrana některých povrchů. V extrémních vedrech může pravidelné ochlazování alespoň částečně omezit přehřívání komunikací.
Proč je kropení kritizováno?
Právě zde se názory mnoha měst a obcí rozcházejí. Podle jejich zkušeností je účinek během extrémních veder minimální.
Mnoho samospráv je přesvědčeno, že efekt může být dokonce opačný. Voda se na rozpáleném asfaltu během několika minut odpaří, místo výraznějšího ochlazení zvýší vlhkost vzduchu a lidé pak mají ještě intenzivnější pocit dusna. Ochlazení je podle nich natolik krátkodobé, že jej většina lidí prakticky nepocítí.
Podle některých zástupců měst by bylo potřeba komunikace kropit přibližně každých 10 až 15 minut, aby byl efekt skutečně znatelný. Takový provoz je však z finančního, technického i organizačního hlediska prakticky nereálný.
K dalším nevýhodám patří:
- Velká spotřeba vody. V době, kdy některé regiony trápí sucho, bývá využívání vody na kropení často kritizováno.
- Vysoké provozní náklady. Kropení znamená výdaje za vodu, pohonné hmoty i obsluhu techniky.
- Krátkodobý účinek. Ochlazení trvá jen několik minut a při teplotách přes 35 °C velmi rychle mizí.
- Neřeší skutečnou příčinu přehřívání měst. Odborníci upozorňují, že dlouhodobě mnohem více pomáhá výsadba stromů, zakládání parků, zelené střechy, vodní prvky nebo používání propustných a světlejších povrchů.
Riziko pro dobrovolné hasiče
Dalším argumentem proti plošnému kropení je využívání hasičské techniky. V řadě menších měst a obcí totiž kropení zajišťují sbory dobrovolných hasičů.
Právě v období tropických veder je přitom riziko požárů výrazně vyšší než po zbytek roku. Hasičská cisterna by proto měla zůstávat plně připravena k okamžitému výjezdu. Dobrovolné jednotky navíc často disponují pouze jednou cisternou nebo velmi omezeným množstvím techniky. Pokud je vozidlo nasazeno na kropení ulic, může být jeho okamžitá dostupnost při skutečném požáru omezená.
Kdy má kropení smysl?
Přesto odborníci připouštějí, že za určitých podmínek může být kropení přínosné. Největší efekt má zejména:
- v historických centrech s minimem zeleně,
- na pěších zónách a frekventovaných ulicích,
- tam kde se koncentruje velké množství lidí na jednom místě,
- při využití užitkové nebo recyklované vody namísto pitné,
Závěr
Kropení silnic rozhodně není jednoznačné téma. Zatímco jedni jej považují za užitečný způsob, jak alespoň na chvíli zmírnit dopady extrémních veder, druzí upozorňují, že efekt je velmi krátkodobý, finančně nákladný a v některých případech může být dokonce kontraproduktivní. Shoda však panuje v jednom – dlouhodobým řešením přehřívání měst není voda na asfaltu, ale více stromů, zeleně, stínu a promyšlené urbanistické plánování.
Co si myslíte vy?
Má podle vás kropení silnic během tropických veder smysl, nebo jde jen o krátkodobý efekt za cenu vysokých nákladů a spotřeby vody? Podělte se o svůj názor v komentářích.
-AVIS-
