Město Buštěhrad reagovalo na šířící se spekulace o „otrávených“ důlních vodách pod Kladnem, které se objevily v jedné z facebookových skupin. Město Buštěhrad se rozhodlo uvést informace na pravou míru a zveřejnilo své oficiální vyjádření.
Reakci města sdílíme v plném znění, bez jakýchkoliv úprav, aby se dostala k co největšímu počtu lidí a pomohla předejít šíření neověřených informací.
——————————————————————————–
Na sociálních sítích se v minulých měsících objevila řada spekulací na téma „otrávených“ důlních vod pod Kladnem. Součástí článků je i hrozivě vypadající AI vizualizace haldy, skrze kterou prosakují srážkové vody a přenášejí tak chemické látky do spodních vod ve starých štolách pod haldou. Autorka spekulací píše, že do důlních vod prosakují toxické látky, a tyto vody časem začnou vyvěrat a otráví další vodní zdroje na Kladensku. Úřady o tom údajně vědí a věc neřeší a zametají pod koberec. Do pěti let prý důlní vody nastoupají a otráven bude Buštěhrad i Stehelčeves, napsala mi ta paní. Jiní lidé se ozvali, že jim není dobře, bolí je hlava, a jestli by to mohlo souviset s haldou.
Pod vlivem těchto zpráv jsme si spolu s představiteli Odboru životního prostředí magistrátu města Kladna domluvili schůzku na DIAMu v Libušíně, abychom se dozvěděli, jak je to skutečně s důlními vodami. Pro ty, kdo nevědí – DIAMO je klíčová státní organizace zodpovědná za zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhlí v ČR. Hlavní činností je sanace, likvidace a rekultivace bývalých důlních areálů, ekologické škody a správa radioaktivních odpadů. Podnik spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Problematika je poměrně složitá, podrobněji si můžete o probíhajících průzkumech přečíst na webu DIAMa a dokumenty dáváme i sem. (k dispozici níže)
Ale v kostce: v kladenských důlních vodách NENÍ žádná časovaná bomba. Důlní vody jsou v prostoru a čase po mnoho let pečlivě monitorovány, výzkum probíhá v celém kladenském revíru, a to jak ve stařinách, tak v nadložních vrstvách. DIAMO sleduje hladiny důlních vod v několika vrtech, jejich kolísání v čase a chemické složení i v zonálních odběrech (z různých hloubek ve vrtu). Ve vodě jsou rozpuštěny látky, díky kterým by úprava na pitnou vodu byla nerentabilní – jedná se především o sírany, železo a mangan. Avšak nejsou to žádné toxické nebo radioaktivní látky, které by hrozily otrávit vodní zdroje. V době aktivní těžby, kdy se důlní vody kontinuálně odčerpávaly, voda se používala například k napouštění koupališť a k zálivce. Protože se voda nezdržovala ve vyrubaných prostorech, nedocházelo k louhování hornin a koncentrace prvků byly relativně nízké. Dnes jsou koncentrace vyšší, protože se voda přibližně dvacet let nečerpá a z horninového prostředí se prvky do vody louhují. V žádném vzorku ale nebyla prokázána přítomnost průmyslových kontaminací!
DIAMO aktuálně vytipovává vhodné místo pro výstavbu čistírny důlních vod, kde by se tyto vody čerpaly ještě před tím, než vůbec dosáhnou hladiny podzemních vod, vyčistí se a následně budou vypouštěny do vodoteče. Vzhledem ke stavu vodotečí na Kladensku (zejména Týnecký, Knovízský a Dřetovický potok) vypouštění a ředění vod v tocích paradoxně pomůže zlepšit jejich kvalitu a vodnost.
Spekulace ohledně prosakování vody skrz Buštěhradskou haldu jsou zcela nesmyslné – pod haldou totiž žádný poddolovaný prostor není, až do Buštěhradu dobývací prostory nezasahovaly. Víme, že v haldě jsou uloženy toxické odpady, jejichž skládkování skončilo na konci 80. let. Nic hezkého tam neleží, také kolem toho byla po roce 1986 velká aféra. Zároveň velká část povrchu haldy je již zrekultivovaná a vytvořil se tam vlastní ekosystém, roste tam bohatá škála rostlin a žije mnoho druhů živočichů. Městu každý rok chodí monitorovací zpráva s rozborem vod vytékajících z haldy, škodlivé množství toxických látek nebylo v žádném roce naměřeno.
V nedávné době došlo k měření chemické laboratoře na haldě včetně výdechů „kouře“, které na některých místech jsou, a ani tam nebyly zjištěny toxické látky, teplota haldy je stabilní, byla i nasnímána z dronu a termokamerou a velmi dobře zdokumentována. Co je v haldě, zůstává v haldě, obyvatelstvu okolních obcí opravdu žádné nebezpeční nehrozí. Že majitel haldy v minulých letech načerno na haldu navozil další miliony tun inertního odpadu a zničil tak část již zrekultivované plochy je zase jiný příběh, který ještě není u konce (město Buštěhrad podalo již v roce 2023 trestní oznámení, ale výsledek zatím žádný, jeden z majitelů je ve vězení, ale za jinou kauzu).
V Buštěhradě se také nachází stanice měření kvality ovzduší, která měří kontinuálně a v případě zvýšení koncentrace čehokoliv škodlivého by vydala výstrahu (stejně, jako to stanice dělají, když například nastane smogová situace).
Autorka článků o otrávených důlních vodách pracuje většinou s několik desetiletí starými dokumenty, dává do souvislosti nesouvisejí či neaktuální věci a řadu si jich přimýšlí. Na upozornění DIAMA, že uveřejňuje chybné informace, se kterými se již pohybuje na hraně šíření poplašné zprávy, nereaguje. Je jen otázkou času, kdy někomu dojde trpělivost a zažaluje ji.
P.S. Před pár měsíci jsme tu řešili podivný zápach ve městě, který ale byl cítit i v Kladně a okolí (něco mezi hnojem a něčím chemickým). Ptali jste se nás, co to je. Kontaktovali jsme kladenský Odbor životního prostředí. Jeho pracovníci pátrali a jezdili po širém okolí, ale původce zápachu nenašli. V podezření je kladenské krematorium.
Daniela Javorčeková a Lenka Táborská
—————————————————————————-
Zdroj: Facebook: Město Buštěhrad
