Experti v páítek 19. září 2025 na zámku v Lánech otevřeli dopis se slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Dokument, který mohl podle některých historiků obsahovat poslední Masarykova slova zaznamenaná před jeho smrtí v září 1937, na zpřístupnění čekal 20 let v archivu. Historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR ale po první prohlídce uvedla, že text vznikl nejspíš v létě 1934. V pětistránkovém dopisu, který Masaryk údajně nadiktoval svému synu Janovi, se píše o blízkosti konce života a pohřbu. Text se věnuje i národnostním otázkám Československa a zmiňuje potřebu vzdělanosti. Výsledky další analýzy dopisu by mohly být do měsíce.
Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Vypadá autenticky, řekla Hájková novinářům zhruba po čtvrthodinové prohlídce. Text na zažloutlých listech byl téměř celý napsaný v angličtině, rukopis je podle Hájkové obtížně čitelný, napsaný na materiálu s Masarykovými znaky, číslování listů dodal Sum. Hájková odhadla, že dopis vznikl v létě 1934, kdy se Masaryk domníval, že umírá. Podle ní u tohoto záznamu mohli být i jiní lidé, třeba Masarykova dcera Alice nebo Edvard Beneš, který Masaryka v roce 1935 vystřídal v prezidentské funkci.
„Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní,“ citovala Hájková z dopisu.
Za hlavní sdělení označila slova o tom, že není možné toho moc udělat, jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí. „Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi,“ citovala další slova. Otevření dokumentu se v Lánech zúčastnil prezident Petr Pavel, který před tím ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) připomněl Masarykova slova, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním. Dnešní akci ČRo připravil ve spolupráci s Národním archivem, Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR.
Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ parafrázovala Hájková Masarykova slova. Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary. Zaslouží si ale odpuštění, uvedl také první československý prezident.
Podle historika Jakuba Rákosníka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dokument ani po důkladném prostudování zřejmě nezmění to, jak veřejnost prvního československého prezidenta vnímá. „I kdyby v dokumentu bylo něco naprosto nečekaného, co se týká Masarykových politických či sociálních názorů, stěží by to nějak mohlo významněji pozměnit jeho vnímání českou veřejností nebo odborníky,“ napsal ČTK Rákosník. Zdůraznil, že dokument je jen zprostředkovaným svědectvím dochovaným pravděpodobně skrz Masarykova syna Jana. Historici by podle Rákosníka při interpretaci neočekávaných vyjádření také museli vzít v potaz to, že prezidentův zdravotní stav byl v době diktování dopisu vážný. Historika potěšil zájem veřejnosti o otevření dopisu. Lidé díky tomu podle něj mohli vidět, jak nesnadná je mnohdy práce s historickými prameny.
Zmínka o Hlinkovi zaujala média na Slovensku. Server tvnoviny.sk uvádí, že je všeobecně známo, že se Masaryk a Hlinka „neměli v lásce“. Připomněl, že Masaryk byl „neúprosný zastánce Československa“, zatímco Hlinka patřil ke slovenským nacionalistům a požadoval autonomii Slovenska. Problémem bylo i podle zpravodajského webu televize Markíza náboženství. Hlinka byl katolický kněz, kterému se nezamlouval sekulární charakter Československa. Masaryk se hlásil k protestantské a husitské tradici.
Masaryk ve stáří často plynule přecházel mezi češtinou a angličtinou, kterou pravděpodobně mluvil s manželkou Charlottou. Jedním ze slov z češtiny, které se v dopise objevují, je „funus“. „Musíte udělat velký funus,“ citovala z dokumentu Hájková. „Proč kolem toho dělat velké šarády, protože jsem byl stejně hloupý jako ti ostatní, ale ať udělají funus,“ parafrázovala ale další část textu. Připomněla, že Masaryk chtěl mít prostý hrob s rodinou. „Lidé se bojí smrti, ale to není nic, čeho byste se měli bát, jenom si musíte koupit nové šaty,“ citovala Hájková další věty z narychlo přeloženého dokumentu.
Obálka s dokumentem se nyní vrátí do Národního archivu, kde experti dopis znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. Objasní také kontext dokumentu, řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Pro ČTK uvedl, že výsledky další analýzy by mohly být do měsíce. „My to nechceme uspěchat, ještě se na to budou muset podívat naši restaurátoři,“ podotkl ředitel, podle kterého restaurátoři zřejmě udělají také chemickou analýzu dopisu. Bude vhodné, aby dokument na historickém workshopu probádalo více nezávislých historiků a teprve pak výsledky předali veřejnosti, řekl Vojáček. Forma otvírání dopisu v živém vysílání podle něj pomohla zvýšit povědomí o práci archivu a zároveň popularizovat historii včetně Masaryka.
Zdroj: ČTK
