V zápase s Litvínovem ještě seděl na svém obvyklém místě u kabiny kladenského A-týmu, jako by tam patřil odjakživa. A vlastně patřil. Josef Hora byl víc než jen pořadatel, víc než jen věrný fanoušek. Byl duší kladenského hokeje, jeho neodmyslitelnou součástí, která se stala symbolem oddanosti, tradice a lásky ke sportu. Ve středu 12. února 2025 však přišla zpráva, která zasáhla nejen hráče a vedení klubu, ale i všechny fanoušky. Josef Hora, muž, který byl s kladenským hokejem spjat více než tři dekády, zemřel ve věku 96 let. Ačkoliv jeho místo u kabiny zůstalo prázdné, jeho odkaz bude žít dál.
Josef Hora byl mužem, který dokázal spojit generace. Od roku 1988, kdy se po odchodu do důchodu stal pořadatelem kladenského hokeje, se stal nepostradatelnou součástí týmu. Jeho přítomnost nebyla jen organizační – byla emocionální, motivační a lidská. Každý hráč, který prošel kabinou kladenského A-týmu, si pamatuje jeho energii, jeho slova podpory a jeho neúnavnou víru v tým. „Dohonit a předhonit!“ nebo „Bojovat, bojovat!“ – to nebyly jen fráze, to byla filozofie, kterou Josef Hora předával dál. Ať už šlo o legendy jako Jaromír Jágr, Pavel Patera nebo Martin Procházka, nebo o mladé hráče, kteří teprve začínali svou kariéru, všichni cítili, že Josef Hora je víc než jen pořadatel. Byl jejich oporou, jejich fanouškem číslo jedna, jejich motivátorem.
Jeho příběh je příběhem člověka, který celý svůj život zasvětil práci, rodině a komunitě. Narodil se 24. února 1928 v Újezdě u Kladna do rolnické rodiny, která žila v těsné blízkosti hutí Poldi. Už od mládí byl členem Sokola, což mu dalo pevné základy fyzické odolnosti a disciplíny, které ho provázely celý život. Po vojně a krátkém období v Karlových Varech se vrátil do Kladna, kde téměř 40 let pracoval v Poldi, nejprve jako soustružník a později jako úředník. Když v roce 1988 odešel do důchodu, mohl si zvolit klidný život, ale místo toho se rozhodl věnovat svůj čas a energii kladenskému hokeji.
A právě zde začíná jeho největší kapitola. Josef Hora nebyl jen pořadatelem, který zajišťoval hladký průběh zápasů. Byl tím, kdo hráčům dodával odvahu, kdo je povzbuzoval, kdo jim připomínal, že hokej není jen o gólech a vítězstvích, ale také o srdci, o týmovém duchu a o věrnosti. Byl tím, kdo stál u kabiny, když tým slavil triumfy, ale i když bojoval o návrat mezi elitu. Byl tím, kdo nikdy neztratil víru, ani v těch nejtěžších chvílích.
Jeho oddanost klubu byla neuvěřitelná. I v pokročilém věku, kdy by si mnozí jiní už dávno odpočinuli, Josef Hora nevynechal jediný zápas, pokud to bylo jen trochu možné. Byl součástí rituálů hráčů, jejich každodenního života. Jeho přítomnost byla tak samozřejmá, že si málokdo dokázal představit kladenský hokej bez něj. A přesto ten den přišel.
Ve středu proti Hradci už Josef Hora chyběl. Jeho místo u kabiny zůstalo prázdné, ale jeho duch byl stále přítomen. Hráči, fanoušci i vedení klubu věděli, že ztratili někoho výjimečného. Rytíři Kladno vyjádřili upřímnou soustrast jeho rodině, ale zároveň věděli, že Josef Hora zůstane navždy součástí jejich historie. Jeho příběh, jeho oddanost a jeho láska ke klubu budou inspirovat další generace.
Josef Hora odešel, ale jeho odkaz žije dál. Jeho poslední zápas proti Litvínovu byl vítězný, a to je symbolické. Byl to muž, který věřil v boj, v odhodlání a v týmového ducha. A právě tyto hodnoty budou navždy spojeny s jeho jménem. Kladenský hokej ztratil svého věrného člena, ale jeho duše zůstává v každém rohu stadionu, v každém pokřiku fanoušků a v každém gólu, který padne na ledě. Děkujeme, Josefe, za všechno.
Při nedělním duelu s třincem uctí jeho památku Rytíři památkou ticha.
Foto: rytirikladno.cz
-AVIS-
