Pamatujete si dobu, kdy se v létě neřešilo, jestli vyrazit k moři nebo na vlastní zahradní bazén? Stačil ručník přes rameno, pár korun na vstupné a hurá na koupaliště. Jen na Kladensku jich bývaly desítky. Dnes jich zůstalo jen několik a mnohá existují už jen na starých fotografiích a ve vzpomínkách pamětníků.
Když koupaliště byla centrem letního života
První moderní koupaliště na Kladensku začala vznikat už ve 20. letech minulého století. Nejstarší bylo otevřeno v Libušíně v roce 1924, následovala koupaliště v Hnidousích (1927), Dubí (1929) či Bažantnici (1930). V té době se koupání stávalo stále oblíbenější součástí života a provozovatelé budovali oplocené areály s vybíraným vstupným, občerstvením i kulturním programem.
Skutečný rozmach ale přišel až po druhé světové válce. V roce 1951 vzniklo koupaliště vedle zimního stadionu v Kladně, následovalo legendární koupaliště ve Vinařicích (1959), modernizovaná Bažantnice (1968) a nakonec dodnes fungující plavecký areál na Sletišti, otevřený v letech 1973–1974.
Koupání nebylo jen na Kladně
Kladeňáci vyráželi za vodou také mimo město. Oblíbená byla soustava přírodních koupališť podél Kačáku – od Bucku u Řevničova přes Červený rybník u Mšece, Družec a Poteplí až po vodní nádrž Okrouhlík u Dědkova mlýna.
Velké oblibě se těšila také Višňová u Křivoklátu na řece Berounce. Už v roce 1928 zde vznikla Lesní restaurace a plovárna Višňová, která se stala vyhledávaným cílem výletníků z Kladna i širokého okolí.
Tam, kde je dnes hokejbalová aréna
Jen málokdo si dnes uvědomuje, že v místech současné hokejbalové arény vedle zimního stadionu bývalo jedno z nejnavštěvovanějších kladenských koupališť. Ještě v 70. letech sem v létě mířily stovky lidí denně. Díky fotografiím Františka Pošty dnes alespoň víme, jak toto místo vypadalo v době své největší slávy.
Družec měl hned tři koupaliště
Dnes už tomu téměř nikdo nevěří, ale Družec býval doslova rájem koupání. Ve 30. letech zde fungovala hned tři koupaliště – jedno na Kačáku, druhé na potoce Štědrý a třetí u Juppova mlýna. V horkých dnech sem přijížděly stovky návštěvníků z širokého okolí.
Po roce 1948 byla koupaliště znárodněna. Postupně začala chátrat, přesto koupaliště v Zátiší fungovalo pod správou obce až do roku 1989. Po restitucích se areály vrátily původním majitelům, kteří je však už k rekreaci neobnovili.
Vinařice – legenda, která zmizela
Jedním z nejznámějších koupališť široko daleko byly Vinařice. Areál otevřený v roce 1959 vznikl podle návrhu architekta Jaroslava Štočka za výrazné pomoci horníků z dolu Mayrau (tehdy Fierlinger I./Gottwald II.). Nabízel na svou dobu mimořádný komfort – převlékárny, sprchy, občerstvení, rozhlas, taneční parket i šestimetrový skokanský můstek. Dominantou byl obrovský bazén o rozměrech 70 × 50 metrů s hloubkou až 4,5 metru.
Po uzavření dolu v roce 1997 ale skončilo levné zásobování vodou. Provoz s využitím pitné vody se stal ekonomicky neudržitelným. Poslední návštěvníci si zde zaplavali v roce 2003. O rok později už bazén zůstal prázdný a dnes z kdysi slavného areálu zůstávají jen vzpomínky.
Kladenská „plivátka“
Specifickou kapitolou byla také malá sídlištní koupaliště, kterým Kladeňáci neřekli jinak než plivátka. Nacházela se například v ulicích Italská, Švýcarská nebo u tehdejší restaurace Pražanka. Pro děti představovala během léta ideální místo na osvěžení a rodiče je měli doslova pár kroků od domova.
Po roce 1990 ale začaly postupně mizet. Důvodem byly rostoucí náklady na provoz, přísnější hygienické předpisy i změna přístupu k veřejným koupalištím. Dnes jsou z těchto míst převážně odpočinkové zóny se zelení a vodními prvky.
Proč koupaliště zmizela?
Důvodů bylo hned několik. Výrazně se zpřísnily hygienické požadavky, provoz koupališť se stal mnohem dražší a mnoho areálů potřebovalo rozsáhlé rekonstrukce.
Velkou roli ale sehrál také jiný fenomén – rozmach domácích bazénů. Zatímco ještě před několika desítkami let byl bazén na zahradě luxusem, dnes je běžnou součástí mnoha rodinných domů i chat. Lidé tak přestali veřejná koupaliště navštěvovat v takovém množství jako dříve.
Přesto mezi pamětníky dodnes vyvolávají staré fotografie koupališť silnou nostalgii. Mnozí vzpomínají na letní brigády, první lásky, skoky z můstků, limonádu ve skle nebo celodenní výlety s rodinou.
A právě proto mají bývalá koupaliště na Kladensku své nezastupitelné místo v historii regionu – i když dnes většina z nich existuje už jen ve vzpomínkách.
-AVIS-
