Zříceninu hradu Okoř na Kladensku zná asi každý, ale víte, že nedaleko obce Běleč je také jedna? Zřícenina hrádku Jenčov. Určitě stojí za návštěvu. Cesta k němu vede krásnými cestami křivoklátskými lesy, kde projedete i s kočákem.
Najdete jej zhruba 3 km od obce Běleč a 12 km od Křivoklátu. To, že se zbytky hrádku zachovaly do dnešní podoby se přičítá právě faktu, že byl postaven v lesích poměrně daleko od nejbližší obce a tudíž ze strany vesničanů nebyl nikdy zájem odvážet si odtud připravený stavební kámen, jako se tomu stalo u některých jiných památek.
Jedná se o jeden z našich nejmenších královských hradů, který patrně vždy plnil pouze funkci loveckého hrádku. Přesné datum založení hradu není známo, výzkumy potvrdily jeho existenci na přelomu 13. a 14. století a jeho zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II. Lovecký hrádek Jenčov patrně patřil buďto přímo k městu Nižbor, nebo pravděpodobněji ke hradu Křivoklátu, který se nachází nedaleko odsud.
Jméno Jenčov je zřejmě odvozeno od některé varianty jména Jan a znamená „Janův hrad“. Jméno se patrně vztahuje k Janu Lucemburskému, vládnoucímu v letech 1310 – 1346, který ale není jeho zakladatelem, neboť v jeho době hrad již existoval. Roku 1686 je hrad uváděn jako Gencžow, v 19. století jako Ginčov.
V dnešní době je hrad označován také jako Jinčov a lidé z blízkého okolí jej nazývali i Starým zámkem.
Hrad Jenčov byl palác o třech místnostech, který zaujímal nižší část skalky nad dnes z části zasypaným příkopem. Do budovy vedly dvoje dveře. Jejich ostění jsou sice již vylámána, ale zůstaly alespoň kapsy po závorách a záklenkové kameny. Strop přízemí paláce byl trámový, ve větší místnosti je patrno šest kapes po trámech, v menší se zachovaly pouze čtyři. Ve zdech paláce se nacházejí také otvory po trámech lešení. Klenuté okno směřující nad šíjový příkop je nejzachovalejším z otvorů přízemí paláce. Druhé okno nalezené při archeologickém průzkumu v červenci roku 2008 je zachované pouze z části. Na východním nároží stavby se zachoval otisk vytrženého ostění a kapsa závory. Pravděpodobně se jedná o vstup do úzkého dvorku mezi palácem a skálou, jejíž nejvyšší místo zaujala malá obdélná obytná věž (donjon), z níž se do dnešních dnů dochovala značná část přízemí. Přístup do věže byl nejspíše až v prvním patře stavby, v přízemí se nedochoval žádný vstupní otvor. V předhradí lze předpokládat ještě lehké, nejspíše dřevěné ohrazení.
Ke stavbě Jenčova bylo použito místního lomového kamene, který byl vrstven do nepravidelných řádek. Místy lze ve zdivu nalézt i gotickou cihlu (buchtu).
Kudy k hrádku?
Mezi obcemi Nižbor a Běleč na Křivoklátsku najdeme u silnice č.116 odbočku na asfaltovou cestu (rozcestí Skalka – hájenka), zde je místo na zaparkování vozu. Vyrazíme po červené turistické značce. Po asi půl kilometru vlevo míjíme chatovou osadu a u můstku přes potok Vůznice asfaltka končí. Kousek za ním na rozcestí Jenčov – zřícenina, odbočka se dáme doprava stále po červené. Podél potoka po zpevněné lesní cestě sjízdné za sucha i pro kočárky a dětská odrážedla se dostaneme k bývalému loveckému hradu krále Václava I. Velikostí Jenčov patřil mezi menší královské hrady. Do dnešní doby se dochovaly zbytky paláce a torzo hranolové věže, odkud je vidět do údolí potoka.
O hrádek odpovědně pečuje Spolek pro záchranu hradu Jenčova, který se stará nejen o hrad, ale během víkendů také informuje návštěvníky. Příroda chráněné oblasti nabízí nejeden zážitek.
Zdroj: https://jencov.estranky.cz/
