Na Karla IV. upomínal svým jménem i malý hrádek Karlík ve středních Čechách poblíž toku řeky Berounky. Byl to nejmenší z hradů zbudovaných Karlem IV. Stál na vrcholu strmého návrší, přístup k němu byl od severozápadu, kde byl zřízen příkop. Za ním se zdvihala široká věžovitá stavba na přístupové straně polygonálně zalomená, k níž se v pravém úhlu pojila další budova zaujímající jihozápadní bok hradu.
Podle Václava Hájka z Libočan založil hrad Karlík císař Karel IV. jako místo pro přechodný pobyt královny a jejího dvora, protože pode pověsti ženy za Karlovy vlády neměly na Karlštejn povolený přístup. Hájkova hypotéza se v průběhu času ujala mezi lidmi; zvláště ji pak zpopularizoval Jaroslav Vrchlický ve své hře Noc na Karlštejně. Pravda je, že se Hájkova domněnka ve světle známých faktů jeví jako velmi nepravděpodobná. Skromná podoba hradu jeho funkci jakožto sídla královny prakticky vylučuje. O založení hradu písemné prameny mlčí a nejasný je i jeho účel. Naproti tomu, jméno Karlík pro založení objektu Karlem IV. opravdu svědčí. Jediná spolehlivá zpráva o Karlíku je však až z roku 1400, kdy jej Václav IV. zastavil neznámé osobě. Zároveň jí připsal 200 kop grošů na stavební úpravy hradu, což svědčí o tom, že hrad byl buď opravován, nebo dokonce ještě nebyl dokončen.
Další informace o Karlíku pochází až z doby okolo roku 1544, kdy se však pod tímto jménem uvádí jen nedaleký rybník a mlýniště. Hrádek již tehdy bezpochyby neexistoval. Kdy a jak zanikl, není známo. Někdy uváděná hypotéza, že byl Karlík zničen při obléhání nedalekého Karlštejna roku 1422, se nezakládá na žádných podpůrných důkazech.
Do dnešních dnů se z hradu se dochovalo několik fragmentů zdiva a šíjový příkop. Návštěvu Karlíku lze navrhnout vnímavější části turistické veřejnosti třeba právě jako doplněk výletu s hradem Karlštejnem coby hlavním cílem. Může být i zajímavým doplňkem výletu do nedalekých Dobřichovic s návštěvou místního zámku.
