Před třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety, na přelomu února a března 1996, se začal psát smutný konec slavné ocelářské hutě Poldi v Kladně. Tato kdysi prosperující společnost, založená v roce 1889 Karlem Wittgensteinem, byla po dlouhá desetiletí symbolem průmyslového rozmachu a inovace nejen v Československu, ale i po celém světě. Poldi byla pojmem pro kvalitní speciální ocel, která nacházela uplatnění ve výrobě náročných strojírenských komponent i ve vojenství. 

Privatizace: naděje i úpadek

Privatizace v první polovině 90. let měla za cíl stabilizovat pozici českého průmyslu na světové scéně. Majoritní podíl kladenské Poldi získala společnost Bohemia Art, v jejímž čele stál podnikatel Vladimír Stehlík. Očekávání byla vysoká, avšak realita přinesla hluboké rozčarování. Podnik se začal zadlužovat do stamilionových částek. Absence efektivní strategie, sporné hospodaření, a neplacení dluhů z privatizace způsobily, že Poldi postupně lapala po dechu a situace kulminovala v letních měsících roku 1995, kdy byl provoz v částech hutí zastaven.

Rok 1996: Zlomový okamžik

Na přelomu února a března 1996 dochází k vyvrcholení vleklého sporu mezi státem a společností Bohemia Art. Stát požadoval doplacení dluhu o výši 750 milionů korun, nebo navrhoval fúzi s další průmyslovou ikonou, Škodou Plzeň. Tento návrh však Vladimír Stehlík jednoznačně odmítal. Dluhy neúprosně narůstaly, až se výroba zcela zastavila. Zaměstnanci sice v této době ještě dostávali výplaty v plné výši, ale všichni si začínali uvědomovat, že se jedná o poslední kapitolu velikána ocelářství.

Konkurz a dohra

Pouhý rok poté, v roce 1997, se kladenská Poldi ocitá v konkurzu. Tisíce zaměstnanců se musí potýkat s novou realitou a začít hledat práci jinde. Tento ekonomický kolaps zasáhl Kladno a jeho okolí s nevídanou silou, přičemž společenské následky jsou patrné dodnes. V roce 2019 pak soud definitivně potvrdil, že Vladimír Stehlík způsobil ocelárně škodu, ale z původních očekávaných 117 milionů se výsledná částka snížila na méně než 600 tisíc korun.

Dědictví Poldi: Promarněná příležitost?

Areál bývalé huti dnes z velké části zeje prázdnotou, jako monument jedné z nejslavnějších kapitol českého průmyslu. Přesto její příběh zůstává důležitou lekcí o přechodu ekonomik, nadějích vložených do transformací, stejně jako o ceně nezvládnutého řízení a rozhodování v turbulentních dobách.

Otázkou zůstává, jak by dnes příběh vypadal, kdyby se tehdy rozhodlo jinak. Stát totiž navrhoval spojení s plzeňskou Škodovkou. Pokud by k němu došlo, mohl se osud kladenské Poldi ubírat zcela jiným směrem.

Kladno, město s ocelovými kořeny

Pro Kladno a jeho obyvatele je Poldi stále živým symbolem jejich průmyslového dědictví. Ocel, která byla zdejší chloubou, se rozprskla do všech koutů světa, a přestože dnes již továrenské komíny nekouří, Poldina huti zůstala hluboko vryta do paměti historie i identity města.

-AVIS-