Březen a říjen patří změně času – každý rok na konci těchto měsíců si posouváme hodinky o 60 minut dopředu či zpět. Kdy letos nastane zimní čas a o hodinu si přispíme?
Změna času 2023
Zimní čas letos nastane v neděli 29. října. Hodiny se v 03:00 posunou zpět na 02:00, noc ze soboty na neděli tak bude o hodinu delší. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle 31.3. 2024.
Kdy skončí střídání času?
Střídání času by mělo v Evropské unii skončit. V roce 2018 proběhla v rámci evropských zemí anketa, ve které se 84 % ze 4,6 milionu respondentů vyjádřilo, že jim střídání vadí. Evropská komise proto poslala do Evropského parlamentu a Rady návrh na jeho zrušení. Po celý rok by pak mohl platit jeden čas.
Ačkoli se původně zdálo, že ukončení proběhne rychle, realizace se táhne. Je to dáno především tím, že si jednotlivé země mohou zvolit, jaký čas chtějí zachovat. Shoda panuje na tom, že by bylo vhodné, aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale zatím není jasné, jaký by to měl být.
Podle dřívějších plánů se měl čas ve státech Evropské unie v roce 2021 měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale tato otázka odsunula na neurčito.
V září 2021 česká vláda schválila nařízení, podle kterého se bude v ČR letní a zimní čas nadále střídat v dalších pěti letech.
Proč byl letní čas vůbec zaveden?
Změna času vycházela v minulosti ze zcela pragmatických důvodů a to z lepšího využití slunečního světla a také šetření elektrické energie.
Pro člověka je navíc pobyt na slunci velmi důležitý, ale i při zrušení času by lidé trávili na slunci přibližně stejné množství času.
Navíc změna času již nepřináší kýžené šetření elektrické energie.
V dnešní době už jsou energetické důvody změny času sporné. Osvětlení dnes tvoří jen menší část spotřeby energie a harmonogram spotřeby elektrické energie se značně liší od doby před sto lety. Energetici (včetně těch českých) tvrdí, že změna času nemá na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv.
Kromě pozbytí energetických důvodů existují další argumenty, proč by se mělo od letního času upustit. Jedním z nich je vliv skokové změny času na člověka, kterému mohou způsobit zdravotní obtíže. Statisticky se změna času projevuje například tím, že krátce po změně času vždy přibývá dopravních nehod.
Střídání času v dalších zemích
Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, tedy poslední neděli v březnu nebo říjnu. V USA a Kanadě letní čas začíná druhou neděli v březnu, zimní čas první neděli v listopadu. Některé části Kanady letní čas vůbec nepoužívají.
Letní čas je záležitostí zemí mírného pásu. V tropickém pásu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl.
Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku.
Jak si pamatovat, jak a kam změnit hodiny na letní/zimní čas?
Existuje jednoduchá pomůcka, která vám pomůže si zapamatovat, jak změnit hodiny, když se změní čas. Spousta lidí je z toho totiž zmatená a na první dobrou neví, kdy bude mít den o hodinu více a kdy naopak o hodinu méně. Přitom je to opravdu jednoduché. Stačí si jen pamatovat, že hodiny se mění stejně, jako roční období mění přírodu.
- Na jaře při změně na letní čas: v přírodě všechno roste, vylézá ze země ven, a ukazuje na budoucí čas, ručičky tak posuňte o hodinu dopředu. Ručičky se posouvají ve dvě hodiny ráno v noci ze soboty na neděli dopředu na třetí hodinu. Vždy poslední víkend v březnu a noc má o hodinu méně.
- Na podzim při změně času: stejně jako příroda zalézá a připravuje se na zimu, rostlinky jsou schované v zemi, tak stejně posuňte čas nazpátek. Ručičky se posouvají ve tři hodiny ráno v noci ze soboty na neděli dozadu na druhou hodinu ranní. Vždy poslední víkend v říjnu a noc má o hodinu více.
