Masarykův dopis byl zveřejněn celý: Co v něm stojí?

Před nedávnem jsme Vás v našem dřívějším článku informovali o zajímavé události, která se konala 19. září na zámku v Lánech. Zapečetěná obálka s údajnými posledními slovy prvního prezidenta Československa, Tomáše Garrigua Masaryka, byla otevřena po více než osmdesáti letech. Nyní historici a badatelé zveřejnili celý dopis, který se ukázal být záznamem promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi ze srpna 1934.

Celý dokument prošel důkladnou analýzou pravosti a obsahové analýzy odborníků byly 15. října 2025 představeny na konferenci v pražské vile Lanna. Analýza ukázala, že místo posledního vzkazu národu je tento dokument více zaměřen na druhého československého prezidenta Edvarda Beneše.

„Není to dopis, je to záznam, který udělal Jan Masaryk u lůžka svého otce, jenž se domníval, že umírá,“ popsala historička Dagmar Hájková. Vážně nemocný prezident Masaryk abdikoval v prosinci 1935, a v čele státu ho poté nahradil právě Beneš.

Rukopisný dokument, nyní uložený v Národním archivu, pořídil Jan Masaryk v přítomnosti Edvarda Beneše. Je napsán na kvalitním papíru z hadroviny měkkou grafitovou tužkou, některé části textu jsou rozmazané. Později jej Jan Masaryk s drobnými úpravami přepsal. Čistopis je datován 31. srpna 1934 a je podepsán Janem Masarykem s uvedením: „President řekl v mé přítomnosti Dr. Benešovi.“

Milan Vojáček, ředitel Národního archivu ČR, dodal: „Poslední slova to jsou v tom smyslu, že je říkal synovi Janovi v okamžiku, kdy byl na tom velmi zle a cítil, že odchází. Záznam tomu i odpovídá. Je to psáno neořezanou tužkou na papíry, které nesou monogramy, které jsou vytvořeny ručně. Je znám chvat záznamu.“

Odborníci se shodují, že tento dokument je významným příspěvkem k pochopení politické situace v předválečném Československu. Jeho obsah poukazuje na strategické úvahy T. G. Masaryka a jeho důvěru v Edvarda Beneše jako svého nástupce.

Co zaznělo v dopise?

Text se věnuje národnostním otázkám Československa, zmiňuje potřebu vzdělanosti a řeší i Masarykův vlastní pohřeb či vlastnosti Čechů a dalších národů. Podle ředitele Národního archivu Milana Vojáčka zveřejněný text dokazuje, že Masaryk byl kriticky myslící a morálně ukotvený člověk, který dal najevo, jak mu záleží na státu a na jeho budoucnosti.

V textu níže přinášíme části, které zazněly, a to v překladu doktorky Slavíčkové. Naskenovaný text dokumentu psaného převážně v angličtině i jeho překlad do češtiny je dostupný na webu www.tajemnaobalka.cz.

„Jsem nemocen. Vážně nemocen, to je konec, ale nemám obavy. Vy pokračujte v práci, víte jak, ale buďte opatrní. Jsem docela zbytečný,“ začíná dopis.

„Maďaři – některých se zbavte, jinak nebude pokoj. Němci ať zůstanou s námi. Jsou to podivní lidé, ale dejte jim, co zaslouží. Musím zařídit svou smrt. Udělají veliký funus, byl jsem první prezident. Byl jsem stejně hloupý jako ostatní, ale ať udělají funus,“ pokračuje dokument.

Masaryk dále promlouvá o Češích a jejich nátuře: „Celá filozofie naší politiky – Češi jsou pracující, ale kradou. Němci jsou docela poctiví, ale kradou víc než my. Víš, můj drahý příteli, lidé jsou hloupí. Lidé mají rádi funus, tak ať ho mají,“ píše se dále.

Hovoří i o tom, že si lidé budou myslet, že pil kohoutí mléko. „Běžně se to nepoužívá, ale když projdete příručky, zjistíte, že se to dříve používalo, když někdo dostával chléb s kohoutím mlékem, bylo to něco výjimečného,“ komentuje badatelka Dagmar Hájková.

V textu je i pasáž o lidské hlouposti: „Když jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nic s tím neuděláte. Neusnadňujte jim to. Hádejte se a hádejte.“

Historici z Masarykova ústavu a archivu AV ČR a badatelé z Národního archivu se záměrně rozhodli zveřejnit jak anglický originál, tak český překlad, aby si dokument mohl každý přečíst a nedocházelo k jakékoli dezinterpretaci či vytrhávání z kontextu.

Zájem historiky překvapil

-AHIB-