Česko, země s bohatou historií a kulturním dědictvím, se může pochlubit nejen svými památkami a přírodními krásami, ale také technologickými inovacemi v oblasti energetiky. Jedním z klíčových hráčů v této oblasti je Teplárna Kladno. Tato teplárna, kromě své primární funkce výroby tepla, hraje zásadní roli i v oblasti výroby elektrické energie. Co ji však činí skutečně výjimečnou, je její schopnost obnovit provoz i v případě blackoutu, aniž by potřebovala napětí ze sítě. Tato schopnost je známá jako „start ze tmy“ a je klíčová pro zajištění energetické stability v krizových situacích.
V České republice existuje jen několik elektráren, které jsou schopny fungovat autonomně, tedy bez závislosti na vnějších zdrojích energie. Mezi tyto elektrárny patří například Chvaletice na Pardubicku, které využívají zdroj z přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Dalšími příklady jsou soustava středočeských vodních elektráren Kamýk a Orlík. Tyto elektrárny jsou strategicky rozmístěny po celé zemi a tvoří důležitou součást národní energetické infrastruktury.
Při nedávném blackoutu, který zasáhl některé části České republiky, nebylo podle mluvčí teplárny potřeba zařízení v Kladně spustit. Důvodem bylo to, že zdroj v Kladně se nacházel v části sítě, která nebyla výpadkem postižena. Podobná situace nastala i v elektrárně v Počeradech. Přestože nebylo nutné zařízení aktivovat, jeho funkčnost byla již dříve úspěšně odzkoušena. Například v rámci cvičení Blackout 2018, které organizoval Středočeský kraj, byla schopnost teplárny Kladno obnovit provoz bez externího napětí důkladně prověřena.
V letošním roce však na žádost provozovatele energetické soustavy došlo podle výrobního ředitele teplárny Ondřeje Bartla k nastartování dieselového agregátu a plynové turbíny již ve třech případech. Tyto zásahy byly nezbytné pro stabilizaci náhlého poklesu napětí v síti. Tento proces je klíčový pro udržení stability a spolehlivosti dodávek elektrické energie, zejména v době, kdy je energetická síť vystavena různým vnějším vlivům a rizikům.
Jak tedy celý proces funguje?
Zdroj obnovy elektrické energie v Teplárně Kladno tvoří soustava pomocného dieselového agregátu a plynové spalovací turbíny. Tyto technologie nejsou v energetice novinkou, obdobné agregáty se používají například v lodních motorech nebo tancích Leopard. Startování tohoto systému není žádný zázrak, podobně jako u jiných motorů je k němu použita olověná baterie. Tato baterie dodává proud, který nastartuje plynovou spalovací turbínu. Tato turbína je tvořena upraveným leteckým proudovým motorem General Electric, obdobným těm, které se nacházejí v letadlech Boeing nebo ve velkých vojenských dálkových bombardérech.
Do turbíny je vháněn stlačený vzduch a plyn. S pomocí hořáků vznikají expanzní zplodiny, které roztáčejí generátor. Tento generátor pak produkuje elektrickou energii, která je následně distribuována do sítě. Zprovoznění agregátu a turbíny trvá přibližně pět minut, což je relativně krátká doba, která umožňuje rychlou reakci na případné výpadky.
Podnik je schopen prostřednictvím této soustavy vyprodukovat až 40 megawatthodin elektrické energie. Pro lepší představu, město Kladno, pokud nepočítáme průmyslové podniky, potřebuje ve své komunální sféře asi 27 až 30 megawatthodin. To znamená, že teplárna je schopna pokrýt nejen potřeby města, ale i poskytnout energii pro další oblasti v případě potřeby.
Myšlenka na vybudování zařízení schopného startu ze tmy se zrodila počátkem nového tisíciletí za bývalého vlastníka teplárny. Impulzem pro tuto investici byl rozsáhlý blackout, který dříve postihl americký New York. Tento incident ukázal, jak zranitelná může být energetická infrastruktura a jak důležité je mít záložní plány a technologie, které umožní rychlou obnovu dodávek energie. Zařízení bylo dokončeno v roce 2006 a od té doby slouží jako důležitý prvek energetické bezpečnosti v regionu.
-AVIS-
