Archeologové oznámili významný objev na budoucí trase dálnice D7 v úseku mezi Knovízí a Slaným. Během rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu, na němž se podílelo několik odborných týmů, bylo odkryto přes 400 objektů, včetně hrobů, sídlišť a dalších stop po lidském osídlení z různých historických období. Naleziště potvrdilo, že oblast Slánska byla po tisíce let domovem různých kultur, od doby kamenné až po středověk. Práce v terénu jsou nyní téměř dokončeny, ale odborné zpracování nálezů bude pokračovat ještě několik měsíců.
Významný objev potvrzuje kontinuitu osídlení
Archeologický výzkum na trase budoucí dálnice D7, konkrétně na téměř sedmikilometrovém úseku mezi Knovízí a Slaným, přinesl nečekaně bohaté výsledky. Archeologové zde odkryli hroby, sídlištní objekty, keramiku, šperky a další artefakty, které dokumentují přítomnost člověka v této oblasti od neolitu až po raný středověk.
„Naleziště je výjimečné svou rozmanitostí a časovým rozpětím. Potvrdili jsme, že Slánsko bylo po tisíce let atraktivní oblastí pro různé kultury – od nositelů kultury se šňůrovou keramikou, přes keltské osídlení až po slovanské obyvatelstvo. Každá z těchto kultur zde zanechala své stopy, které nám pomáhají lépe pochopit život našich předků,“ říká Mgr. Jan Novák, vedoucí výzkumu z Archeologického centra Olomouc.
Unikátní hrob mladé ženy z doby laténské
Jedním z nejvýznamnějších nálezů je hrob mladé ženy z 4. století před naším letopočtem, který byl objeven v blízkosti Slaného. Pohřební výbava zahrnovala bronzové šperky, konkrétně dvojici náramků, nánožníků s pečetítkovitými konci, dva bronzové kroužky a sponu tzv. duchcovského typu s volnou patkou.
„Jedná se o velmi cenný nález, který nám poskytuje informace nejen o pohřebních zvyklostech Keltů, ale také o společenském postavení této ženy. Analýza kosterních pozůstatků ukázala známky metabolického onemocnění, pravděpodobně nedostatku železa, což by mohlo souviset s její stravou nebo zdravotním stavem. Aktuálně zjišťujeme, zda se narodila přímo na Slánsku, nebo zda sem přišla z jiného regionu,“ vysvětluje Mgr. Markéta Zahnašová, archeoložka, která se věnuje odbornému zpracování nálezu.
Hroby kultury se šňůrovou keramikou a záhadná nádoba s trny
Kromě keltského hrobu odkryli archeologové také pět hrobů patřících ke kultuře se šňůrovou keramikou (přibližně 2800–2300 před n. l.), mezi nimi i dva dětské hroby. Tyto nálezy dokumentují přítomnost jedné z prvních zemědělských kultur na našem území.
Dalším zajímavým objevem je keramická nádoba s trny uvnitř, nalezená v obci Kvíz. Pochází z konce doby bronzové (přibližně 9.–8. století před n. l.) a její chemická analýza prokázala stopy tuku a vosku na okrajích.
„Pracujeme s několika teoriemi ohledně jejího využití. Jedna z nich předpokládá, že mohla sloužit ke kvašení potravin, například mléka nebo obilí. Další rozbory, včetně analýzy obsahu, by nám mohly pomoci odhalit její původní funkci,“ doplňuje Mgr. Bartoš Dvořáková, specialistka na archeobotaniku.
Společná práce více týmů a další osud nálezů
Na záchranném výzkumu se podílelo Archeologické centrum Olomouc ve spolupráci s dalšími odbornými společnostmi. Práce v terénu jsou nyní téměř ukončeny, ale odborné zpracování nálezů – včetně antropologických, chemických a metalografických analýz – bude pokračovat ještě několik měsíců.
„Naším cílem je nejen zachránit a zdokumentovat tyto cenné nálezy před výstavbou dálnice, ale také je co nejlépe zpřístupnit veřejnosti. Plánujeme publikaci odborných studií, výstavy a přednášky, které přiblíží historii Slánska široké veřejnosti,“ uzavírá Ing. Petr Horák, ředitel Archeologického centra Olomouc.
-AVIS-
