Sbohem, Sítenský moste. Dnes se po něm můžeme naposledy projít. Kousek Kladna, který si s sebou poneseme dál.
Jsou stavby, které člověk každý den míjí, aniž by si uvědomoval, jak moc k jeho životu patří. A pak přijde chvíle, kdy se s nimi musí rozloučit. Právě takový okamžik dnes prožívá Kladno. Sítenský most se zítra uzavře a jeho současná podoba postupně zmizí. Než se tak stane, pojďme na chvíli odložit dopravní starosti a zavzpomínat.
Dnes je neděle 15. listopadu 2026. Možná úplně obyčejný den. Pro Kladno ale obyčejný není. Je to poslední den, kdy se můžeme po Sítenském mostě volně projít, zastavit se u zábradlí, podívat se dolů do údolí a uvědomit si, že právě tady jsme strávili pořádný kus života.
Nechme dnes stranou politiku. Nechme stranou finance, objížďky, jízdní řády i všechny spory o to, jak měla být rekonstrukce připravena. Na to bude ještě dost času. Dnes si pojďme připomenout něco jiného.
Protože Sítenský most není jen beton, ocel a asfalt. Je to kus Kladna. A také kus našich vlastních vzpomínek.
Víte, proč vlastně Sítenský most vznikl?
Jeho příběh se začal psát už na konci 50. let minulého století. Kladno se rozrůstalo a město mělo velké plány s novou čtvrtí Sítná. Právě tam se mělo postupně přesunout nové městské centrum.
Čtěte takéSupermarkety o státním svátku 17. listopadu: Co nás čeká?
Jenže mezi Sítnou a původním centrem leželo hluboké údolí. Bylo potřeba najít způsob, jak obě části města propojit. A tak vznikla myšlenka přemostění. V roce 1962 byl vypracován projekt, jehož hlavním statikem byl inženýr František Nosek. Stavba se několikrát protáhla a původně plánované termíny dokončení se posouvaly. Nakonec byl most zkolaudován v prosinci 1966.
Od té doby se stal jednou z nejvýraznějších kladenských dopravních staveb. Překlenul Sítenské údolí, propojil centrum se Sítnou a Kročehlavy a změnil každodenní život tisíců lidí. Původní most měřil přibližně 114 metrů, nad údolím se tyčil do výšky kolem 15 metrů a jeho konstrukci tvořilo pět polí. V roce 1994 prošel částečnou opravou.

Šedesát let každodenních příběhů
Zkuste se na chvíli zamyslet. Kolikrát jste po něm za těch šedesát let jeli autem? Kolikrát jste přes něj šli pěšky? Kolikrát jste po něm šli na autobus, spěchali do školy, utíkali na vlak nebo se vraceli domů? Někdo si vybaví cestu do školy. Jiný první samostatnou cestu do města, první rande, návrat z práce nebo procházku s kočárkem. Někdo si pamatuje, jak po mostě jezdil s rodiči ještě jako malé dítě, a dnes tudy vozí vlastní děti.
A jsou mezi námi i ti, kteří si pamatují Sítenské údolí ještě bez mostu. Pro ně je pohled na staré fotografie možná ještě zajímavější. Vidí, jak moc se město za jejich života proměnilo. Pro mladší generace už byl most jednoduše samozřejmostí. Něco, co tu vždycky bylo. Stejně jako náměstí, ulice nebo známé budovy. Jenže právě dnes si uvědomujeme, že samozřejmé věci nemusí být navždy.

Sociální sítě se plní fotografiemi. A není to náhoda.
V posledních dnech se na sociálních sítích objevuje stále více fotografií Sítenského mostu, jeho konstrukce i pohledů do údolí. Lidé sdílejí staré snímky, vzpomínají na minulost a fotí si most ještě naposledy. Ne proto, aby ho kritizovali. Ne proto, aby řešili dopravní situaci. Ale proto, že se s ním chtějí rozloučit. A možná právě to ukazuje, jak důležitou součástí města se za šest desetiletí stal.
Co bude za dva a půl roku?
Zítra, v pondělí 16. listopadu, se most uzavře pro auta i pěší. Současná konstrukce už dosloužila a bude kompletně odstraněna, včetně nosných pilířů. Na přelomu ledna a února 2027 je plánována její demolice odstřelem. Na jejím místě vznikne nový most, který převezme roli důležitého spojení mezi centrem, Sítnou a Kročehlavy. Zachová čtyři jízdní pruhy, tedy dva v každém směru. Jeho otevření je plánováno nejpozději na 1. června 2029, pokud se stavbu podaří dokončit dříve, může se po něm jezdit už před tímto termínem.
A teď si představte, co všechno se za těch dva a půl roku změní. Děti, které dnes chodí do první třídy, budou ve třetí. Ti, kteří dnes studují na střední škole, budou možná na vysoké nebo už v práci. Někdo se přestěhuje, někdo založí rodinu, někdo se vrátí po letech zpátky do Kladna. Až jednou znovu přejedeme přes nový most, možná si ani neuvědomíme, kolik času mezitím uplynulo. Ale na ten starý si určitě vzpomeneme. Protože ten byl ten první. První most přes Sítenské údolí. A tohle prvenství už mu nikdo nevezme.
Dnes se ještě zastavte. A zavzpomínejte.
Možná právě dnes stojí za to udělat si malou procházku. Podívat se na most z jiného úhlu, než z jakého ho vídáme každý den. Vyfotit si ho. Vzít s sebou děti nebo rodiče. Ukázat jim místo, které je pro Kladno tak typické. A hlavně – podělit se o vzpomínku.
Kdy jste po Sítenském mostě šli poprvé? Pamatujete si Kladno ještě bez něj? Zažili jste na něm něco, na co nikdy nezapomenete? Máte doma staré fotografie?
Napište nám do komentářů. Rádi si vaše příběhy přečteme. A pokud máte staré fotografie Sítenského mostu nebo údolí, podělte se o ně s ostatními.
Jedna etapa Kladna dnes končí. Nová začne až za několik let.
Sbohem, starý Sítenský moste. Šedesát let jsi spojoval dvě části města. A za tu dobu jsi spojil i spoustu lidských příběhů.
-AVIS-
Přihlaste se k odběru novinek!
Buďte v obraze. Nejnovější zprávy a události přímo do vaší e-mailové schránky.




Napište komentář