Kladno v posledních letech výrazně proměňuje své centrum i další části města. Do silnic, náměstí, veřejného prostoru, sportovišť a dalších projektů míří stovky milionů korun ročně. Město si při tom pomáhá také úvěry. Přesto jeho zadlužení podle ukazatele ministerstva financí vzrostlo mezi lety 2022 a 2025 jen mírně – z 53 na 55 procent.
Jednou z největších investic současného volebního období je kompletní proměna centra Kladna. Rekonstrukce pěší zóny od Poštovního náměstí až po náměstí Svobody vyšla na více než 100 milionů korun. Současně pokračuje také obnova samotného náměstí Svobody, která patří k nejvýraznějším zásahům do veřejného prostoru v posledních letech.
A tím výčet nekončí. Město investuje také do dopravní infrastruktury. Probíhají či se připravují rekonstrukce ulic Petrohradská, Helsinská nebo Hřebečská a výraznou proměnou prochází také autobusové nádraží.
Stovky milionů ročně
Rozsah investic je patrný i z městských účtů. V roce 2023 Kladno investovalo přibližně 600 milionů korun, v roce 2024 to bylo necelých 300 milionů a loni dalších 485 milionů korun.
Letošní rok má být z pohledu investic ještě výraznější. Rozpočet počítá s celkovými výdaji kolem 3,7 miliardy korun, přičemž samotné investice se mají přiblížit jedné miliardě korun. Město přitom využívá kombinaci vlastních prostředků, dotací a úvěrů.
Dluh? 1,24 miliardy korun
Na konci roku 2025 činilo zadlužení Kladna 1,24 miliardy korun. Při přibližně 70 tisících obyvatel to představuje zhruba 18 500 korun na jednoho obyvatele. Na první pohled jde o vysokou částku. Důležitější je ale způsob, jakým se zadlužení porovnává s příjmy města. Podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky činil v roce 2022 53 procent. Na konci roku 2025 to bylo 55 procent. Kladno se tak stále drží pod hranicí 60 procent, kterou ministerstvo financí používá jako hranici pro tzv. dluhové pravidlo.
Jinými slovy: městský dluh sice v absolutní částce není malý, ale v poměru k velikosti rozpočtu a příjmům se jeho situace za poslední volební období dramaticky nezhoršila. Podle vedení města navíc úvěry neslouží k financování běžného provozu, ale především k velkým strategickým investicím.
Kladno versus Mladá Boleslav
Zajímavé je srovnání s druhým středočeským statutárním městem – Mladou Boleslaví. Zatímco Kladno svůj relativní dluh mírně zvýšilo, Mladá Boleslav jej naopak výrazně snížila. Podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky klesl z 53 procent v roce 2022 na 40 procent v roce 2025.
Mladá Boleslav přitom loni investovala přibližně 488 milionů korun. Úvěry podle vedení města slouží především jako vlastní podíl při financování projektů, na které město získává dotace. Pomáhají například s kybernetickou bezpečností, veřejným osvětlením, cyklostezkami, vybavením škol nebo rozšířením učeben. Na konci roku 2025 měla Mladá Boleslav úvěry v celkové výši téměř 657 milionů korun.
Kolín se dluhu zbavil a může si znovu půjčit
Pozoruhodný je také příběh Kolína. Ještě kolem roku 2010 patřil mezi nejzadluženější města v republice. Jeho závazky přesahovaly miliardu korun a souvisely mimo jiné s průmyslovou zónou Ovčáry a výstavbou bytů pro zaměstnance automobilky TPCA. Dnes je situace úplně jiná.
Podíl dluhu na průměru příjmů za čtyři roky klesl z 18 procent v roce 2022 na pouhá čtyři procenta v roce 2025. Kolín si nyní schválil úvěrový rámec až 300 milionů korun, který chce využít především na rozšiřování kapacit základních škol. Z úvěru zatím nic nečerpal.
Nymburk: bazén zvýšil zadlužení
Opačný trend je vidět v Nymburce. Podíl dluhu zde podle dat CRIF vyskočil z pouhých 3 procent v roce 2022 na téměř 36 procent v roce 2025. Hlavním důvodem je výstavba nového bazénu, který město dokončilo na konci loňského roku. Celkové náklady dosáhly téměř 440 milionů korun bez DPH, přičemž Nymburk získal 120 milionů korun z Národní sportovní agentury.
Město přitom původně schválený úvěr ve výši 380 milionů korun nečerpalo okamžitě a nejprve využívalo vlastní prostředky.
Rakovník, Příbram nebo Kutná Hora jsou výrazně níže
V řadě dalších středočeských měst je zadlužení podstatně nižší. Rakovník měl podíl dluhu na průměru příjmů 20 procent v roce 2021, loni už jen 11 procent. Město zároveň splácí úvěry spojené například s modernizací bazénu a kulturním centrem.
Příbram aktuálně nemá žádný úvěr. Mezi její významné investice posledních let patřil například nový parkovací dům u autobusového nádraží.
Kutná Hora snížila podíl zadlužení z 27 procent v roce 2021 na 11 procent v loňském roce.
Nízkou zadluženost vykazuje také Benešov, který však letos plánuje schodek rozpočtu pokrýt mimo jiné úvěrem. Jednou z jeho největších investic je nová družina u ZŠ Dukelská za přibližně 200 milionů korun.
Středočeská města hospodaří stabilně
Zajímavý obrázek přináší také celkové srovnání Středočeského kraje. Obce v kraji měly v letech 2021 až 2025 průměrné příjmy 35 122 korun na obyvatele ročně, což bylo třetí nejnižší číslo mezi českými kraji. Ve srovnání s celostátním průměrem dostávaly obce ve Středočeském kraji přibližně o 2 536 korun na obyvatele méně.
Přesto analýza hodnotí finanční stabilitu středočeských obcí jako velmi dobrou.
Celková míra zadlužení obcí ve Středočeském kraji ale na konci roku 2025 dosáhla 19 procent, což byla třetí nejvyšší hodnota mezi kraji. V přepočtu připadal na jednoho obyvatele Středočeského kraje dluh přibližně 7 254 korun, zatímco republikový průměr činil 6 499 korun.
Kladno tak stojí před otázkou: kolik ještě investovat?
Kladenská čísla ukazují především jednu věc. Město se v posledních letech rozhodlo výrazně investovat, a to i za cenu využití úvěrů. Zároveň se ale jeho relativní zadlužení zatím nezvyšuje dramaticky. Zatímco v roce 2022 představoval dluh 53 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky, loni to bylo 55 procent. Rozdíl tedy činí pouze dva procentní body.
Rozhodující tak nebude jen samotná výše dluhu, ale především to, co za vypůjčené peníze vznikne a zda budou nové investice dlouhodobě sloužit městu. A právě v tomto ohledu čeká Kladno v příštích letech další velké projekty. Po obnově centra, náměstí a důležitých komunikací se bude stále více řešit také stav škol, dopravy, sportovišť a další městské infrastruktury.
Kladno si tedy půjčuje, ale zároveň masivně investuje. Otázkou není jen „kolik město dluží“, ale hlavně „co za ty peníze dostává“.
Zdroj: ČTK
Zdroj statistických údajů: Monitor, ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
-AHIB-
