Rychlé vlakové spojení mezi Prahou, Kladnem a Letištěm Václava Havla je snem, na který se čeká již více než 30 let. Projekt, který by měl zásadně zlepšit cestování v tomto důležitém regionu, naráží na další překážky. Přes probíhající práce na některých úsecích je osud klíčového úseku v Praze stále nejistý. Narušují ho nově námitky vůči nestrannosti stavebního úřadu a požadavky na změny trasy, které by znamenaly miliardové navýšení nákladů. Další spory by mohly zpozdit napojení na letiště i o několik let.
Rychlodráha, která má modernizovat a elektrifikovat železniční trať z pražského Masarykova nádraží přes letiště až na Kladno, by měla zkrátit cestu z centra metropole na letiště na 25 minut a do Kladna na 30 minut. Pro cestující i denní dojíždějící by to znamenalo výrazné zlepšení komfortu a úlevu pro přetížené silnice a autobusové linky.
Zatímco se nejdelší úsek mezi Kladnem a Ruzyní začal v květnu stavět s očekávaným dokončením za tři roky, úsek do centra Prahy stále čeká na povolení. Projekt by měl být kompletně hotov v roce 2032, ale tento termín je ohrožen. Odpůrci totiž napadli nezávislost pracovníků stavebního a energetického úřadu, kteří od července projekt posuzují. Kritizují jejich blízkost k subjektům, kterých se rozhodnutí týkají, což zpožďuje schválení úseku mezi Veleslavínem a Ruzyní.
Místní obyvatelé v oblastech jako Liboc a Ruzyně proti současné podobě projektu bojují jinak. Nevadí jim samotná modernizace, ale způsob, jakým má trať procházet jejich čtvrťmi. Požadují, aby železnice vedla tunelem kvůli obavám z hluku a vizuálního znečištění. Správa železnic však varuje, že tyto změny by mohly znamenat miliardové náklady navíc a zdržení až o 10 až 15 let.
Další obavy míří k tunelu pod Střešovicemi a Ořechovkou, který má vést v hloubce kolem 80 metrů. Obyvatelé se bojí dopadů na podzemní vodu, stabilitu terénu i vlivu na okolní stavby, včetně citlivých zařízení Ústřední vojenské nemocnice. Ačkoli dostala část Dejvice–Veleslavín souhlas s ohledem na vlivy na životní prostředí, výběrové řízení na zhotovitele zatím neproběhlo.
Historie příprav rychlodráhy je lemována protesty, změnami tras a odklady už od 90. let. Zatímco města jako Helsinky a Gdaňsk mají podobné projekty úspěšně dokončené, Praha stále čeká. Budoucnost projektu a jeho dodržení původních plánů bude záviset na překonání současných výzev a dosažení potřebných povolení.
Každý den prodlení odkládá zlepšení dostupnosti hlavního města pro Kladno, které musí spoléhat na stávající dopravní spojení.
-AVIS-
