Dnes si připomínáme jedno z nejtragičtějších a nejbolestnějších výročí v našich novodobých dějinách, které stále zanechává hlubokou stopu v historickém vědomí našeho národa. Přesně 10. června 1942, se odehrála neslýchaná brutalita, když nacističtí okupanti bezcitně a systematicky vyhladili obec Lidice. Tato brutalita byla chladnokrevnou odvetou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v rámci Operace Anthropoid, a jejím cílem bylo definitivně vymazat vesnici z mapy světa a lidské paměti.
Obec Lidice byla uvržena do naprosté zkázy a tragédie, která následovala, navždy rozdělila rodiny a zničila životy jejich obyvatel. U zdi Horákova statku bylo postupně popraveno 173 lidických mužů a chlapců, včetně sedmdesátiletého lidického faráře Josefa Štemberky. Navzdory opakovaným nabídkám milosti, které mu gestapo poskytlo kvůli jeho věku, zůstal se svými věřícími až do konce, zpovídal je, dodával útěchu a sdílel s nimi jejich tragický osud.
Destrukce Lidic byla naprostá a absolutní. Domy byly podpalovány a důkladně ničeny výbušninami. Barokní kostel svatého Martina, který byl duchovním centrem obce po celá staletí, byl neúprosně zdemolován. Nacisté se nezastavili ani před hrobkami – zhanobili a rozorali místní hřbitov, pokáceli stromy a dokonce změnili koryto potoka, aby zcela odstranili jakékoli orientační body na místě, které kdysi nazývali domovem.
Lidické ženy prožily nepochopitelnou hrůzu, když byly násilně odloučeny od svých dětí a manželů a deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück. Mnohé z nich podlehly nelidským podmínkám, podvýživě a nemocem. Nejkrutějším osudem však čelily lidické děti. Osmnáct z nich bylo považováno za „vhodné k poněmčení“ a bylo předáno do německých rodin, zatímco drtivá většina, celkem 82 dětí, byla krutě zavražděna v Chelmnu, kde byly usmrceny výfukovými plyny ve speciálně upravených vozech.
Nacistický pokus o vymazání Lidic ze světa však neuspěl. Tato hrůzostrašná zpráva obletěla celý svět a vzbudila globální vlnu solidarity. Města a obce po celém světě, včetně Mexika, Brazílie a USA, přijímaly název Lidice jako výraz odporu proti nacismu a na památku statečného města. Novorozené dívky dostávaly jméno Lidice jako symbol vzdoru a paměti.
Na místě někdejší tragédie dnes stojí pietní území Památníku Lidice, které se stalo místem hluboké úcty a vzpomínek na Lidice. Dominantou tohoto památníku je emotivní Pomník dětských obětí války od sochařky Marie Uchytilové. 82 bronzových soch, představujících nevinné lidické životy, slouží jako němá ale silná připomínka 340 zmařených duší.
Vyjádřujeme úctu a soustrast všem, kteří byli oběťmi této tragédie, a zavazuje se pokračovat v úsilí o zachování historické paměti a hodnot, které jsou základem míru a lidství. Jako obyvatelé této země a jako lidé cítíme odpovědnost za udržení historie živé, abychom zajistili, že se něco podobného již nikdy nemůže opakovat.
V tento den se nejen zamýsleme nad hrůzami minulosti, ale také se snažme přispět k budoucnosti, kde nenávist nebude mít místo. Lidický příběh nám připomíná, že i v těch nejtemnějších chvílích mohou lidé najít sílu bojovat za spravedlnost a lidskost, a společně směřovat ke světlé budoucnosti.
-AHIB-
