Lidé si v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl dnes novinářům ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
„My jsme si nemysleli, že v našem životě budeme znovu cítit tyto věci tak nesmírně silně. Nedomnívali jsme se, že se válka stane součástí naší každodennosti. My jsem si mysleli, že to je něco, co patří do učebnic a že to není součástí 21. století. Bohužel jsme svědky téhož, co se před 83 lety stalo tady – opět někdo srovnává města a vesnice se zemi, opět někdo odvléká děti kamsi na převýchovu, opět někdo děti vraždí,“ uvedl Stehlík.
Dnešní vzpomínka začala tradičně mší na základech kostela svatého Martina. Sloužil ji biskup Zdenek Wasserbauer. Květinové dary ke společnému hrobu lidických mužů položily desítky představitelů nejen státních institucí.
Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Obec nacisté vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 173 lidických mužů, děti a ženy odvezli do kladenského gymnázia, po třech dnech je násilně rozdělili. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku, děti kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře.
Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Vesnice byla zcela zničena. Poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, zemřela loni v září ve věku 98 let. Žije ještě šest lidických dětí.
Budování nových lidických domů nedaleko současného pietního území začalo v roce 1948.
Zdroj: ČTK
