POZOR! O víkendu se mění čas.

V roce 2024 se vrátíme k zimnímu času v neděli 27. října. Střídání zimního a letního času bude pokračovat určitě do roku 2025. Letní čas začíná vždy poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu.

Při přechodu na zimní čas se hodiny ve 3:00 ráno posunou o hodinu zpět na 2:00 a noc se vám tedy prodlouží o jednu hodinu.

Změnu času znovu zavedlo Československo v roce 1979. Kvůli extrémním mrazům

pravidelné střídání času v tuzemsku trvá již od roku 1979, kdy jej znovu zavedlo socialistické Československo kvůli energetické krizi způsobené náhlým poklesem teplot.

Před zavedením letního času platil pouze čas zimní

V České republice (a obecně v celé Evropě) je považován za standardní a přirozený zimní čas. Jedná se o čas, který odpovídá přirozenému slunečnímu cyklu, kdy je poledne (12:00) přibližně v době, kdy se Slunce nachází na svém nejvyšším bodě na obloze. Tento čas rovněž zohledňuje, kdy Slunce skutečně vychází a zapadá.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v roce 1916, kdy Rakousko-Uhersko následovalo příklad Německa, které tuto změnu uskutečnilo jako první evropská země. Cílem bylo přizpůsobit pracovní den době, kdy je venku nejvíc denního světla, což mělo snížit spotřebu uhlí na osvětlení a vytápění. Ve válečných podmínkách byla každá možnost šetřit energii považována za důležitou.

Samostatného Československa (1918–1938) se uplatňování letního času netýká. Změna času se na našem území začala opět uplatňovat za druhé světové války. Po okupaci Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 nacistické Německo nastolilo na našem území znovuzavedení letního času. Došlo k němu roku 1940 a ve své podstatě se jednalo o součást nacistické válečné politiky.

Tento systém nacisté neuplatňovali pouze v Protektorátu, ale také v dalších zemích, které okupovali a kontrolovali. Letní čas se tehdy stal standardem ve většině Evropy, kde bylo třeba maximálně využít všechny dostupné zdroje kvůli válečným potřebám. Nacistické Německo zavedlo letní čas například ve Francii, Nizozemsku a Polsku. V některých zemích následně přetrval i po skončení války.

Po konci druhé světové války v roce 1945 zůstal letní čas v Československu nadále v platnosti, a to až do roku 1949. I když válka skončila, ekonomické a energetické podmínky v poválečné Evropě byly stále náročné. Československo se v těchto letech snažilo využít všeho, co by mohlo přispět k hospodářskému zotavení, a tak se letní čas používal i nadále.

V roce 1949 bylo střídání času v Československu zrušeno a dočasně platil pouze standardní (zimní) čas. V období 50. až 70. let 20. století se letní čas v Československu nepoužíval, a to i přesto, že se v jiných evropských zemích znovu zaváděl v souvislosti s ropnou krizí a snahou o energetické úspory.

V důsledku těchto vážných problémů se Československo rozhodlo obnovit letní čas jako součást snahy o úsporu energie. Od 1. dubna 1979 došlo ke znovuzavedení letního času, a tento systém zůstal v tuzemsku v platnosti až dodnes.

Kdy skončí střídání času?

Až do roku 1995 trval v České republice letní čas šest měsíců. V roce 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun tak v tuzemsku trvá sedm měsíců, tedy do konce října. V současnosti se letní čas mění poslední březnový víkend (posun o 1 hodinu dopředu) a návrat k zimnímu času probíhá poslední říjnový víkend (posun o 1 hodinu zpět).

Střídání času by mělo v Evropské unii skončit. V roce 2018 proběhla v rámci evropských zemí anketa, ve které se 84 % ze 4,6 milionu respondentů vyjádřilo, že jim střídání vadí. Evropská komise proto poslala do Evropského parlamentu a Rady návrh na jeho zrušení. Po celý rok by pak mohl platit jeden čas.

Ačkoli se původně zdálo, že ukončení proběhne rychle, realizace se táhne. Je to dáno především tím, že si jednotlivé země mohou zvolit, jaký čas chtějí zachovat. Shoda panuje na tom, že by bylo vhodné, aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale zatím není jasné, jaký by to měl být.