Je sobotní odpoledne a kladenské ulice se pomalu zklidňují. Ale pro strážníky městské policie projíždějící městem den zdaleka nekončí. Roztržky, vandalství i krádeže jsou na denním pořádku. Teď je ale máváním zastavuje malá slečna.
Hned si všimnou, že má zranění v obličeji a na rukou. Drží se ale statečně. Strážníci ji bez váhání berou pod svou ochranu. Dívka vysvětluje, že spadla ze své koloběžky.
Strážníci chtějí na místo přivolat lékaře, ale malá slečna odmítá, že je v pořádku: „Mně nic není, jenom kdybyste mi mohli ošetřit ty odřeniny.“ Přes své zranění je očividně odhodlaná zvládnout situaci sama.
A tak ji strážníci vlídně usadí do služebního vozu, pomalu a jemně ji ošetřují odřenou tvář a ruce. Během chvíle na místo dorazí matka zraněné dívky, kterou informoval operátor.
Strážníci znovu nabízejí, že přivolají lékaře, ale matka stejně jako její dcera odmítá. Vzápětí už odcházejí s díky domů. Dobrý pocit zůstal i oběma mužům. Každý rok procházejí školením první pomoci a ví, že je to dobře.
Dobrý pocit zesiluje, že i malí občané Kladna neváhají se na své strážníky mohou obrátit s žádostí o pomoc. To jsou momenty, které dělají z tohoto města skutečnou komunitu. Protože když přijde na to, nejsme jen občané a strážníci – jsme sousedé, kamarádi, rodina. Jsme Kladno.
Zdroj: mpkladno.cz
