Zastavit s autem uprostřed noci na opuštěné silnici může být horor. Kdo to udělá, měl by počítat s nejhorším. Diváci filmu Pasažér režiséra Andrého Øvredala už podobnou věc neudělají nikdy.
Mladý pár, který je v očekávání narození potomka, chce předtím, než budou tři, zažít ještě jedno pořádné dobrodružství. Půjčí si tedy karavan a vyrazí na bezstarostnou jízdu po americkém venkově. Pohoda trvá do okamžiku, než uprostřed noci uvidí čerstvou havárii a zastaví, aby jejím účastníkům pomohli. Klukovi, zhroucenému za volantem, už ale pomoci nedokážou. V místě nehody se ale nachází ještě něco. Něco zlověstného, co zůstává skryto. Alespoň prozatím. V kempu, kde stráví následující noc, jim vyprávějí legendu o Pasažérovi, děsivém přízraku, který terorizuje ty, co zastavili. Uprostřed lesa, uprostřed cesty, tak jako tihle dva dobrodruzi. Podle legendy takoví nešťastníci nemají šanci a čeká je posledních pár chvil či dní života. Bylo by snadné hodit to za hlavu, kdyby se jim smůla nezačala lepit na paty, kdyby se opakující se děsivé vize daly nějak racionálně vysvětlit a kdyby blízkost smrti nebyla přímo hmatatelná. Režisér André Øvredal natočil výborný mysteriózní horor Tajemství smrti slečny Neznámé, který diváky držel v permanentním napětí od první minuty a děj prokládal účinnými lekačkami. Na totéž se mohou diváci „těšit“ i v případě Pasažéra. Prostoru úlevně vydechnout tu moc nebude.
