Zámek byl původně gotickou tvrzí z roku 1460. V 16. století byl přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do roku 1798 patřil rodu Martiniců. V polovině 18. století byl znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě se nachází salla terrena z roku 1730.

První písemná zmínka o tvrzi, která stávala na místě dnešního zámku, pochází z roku 1252, kdy je zde připomínán vladyka Boleslav ze Smečna. Roku 1418 kupuje Smečno s tvrzí Markvart z Martinic. S rodem Martiniců je pak osud Smečna spojen po dalších pět století. Roku 1460 přestavěl Bořita původní tvrz na pozdně gotickou, s nádvořím a věžemi. Jak panství Martiniců rostlo, rostl i význam Smečna, které bylo roku 1510 povýšeno na městečko a roku 1515 na město. Vzestup Martiniců dovršil Hynek Bořita, který se roku 1522 stal nejvyšším zemským sudím. Koncem 16. století již stará tvrz nevyhovovala nárokům a významu Martiniců a tak se tehdejší majitel Jiří rozhodl k radikálnímu kroku – nechal (až na věže) starou budovu strhnout a na jejím místě vystavěl renesanční zámek.

Po Jiřím zde vládl jeho synovec Jaroslav Bořita, který provedl jen menší úpravy interiéru. Do českých dějin se zapsal především jako nechtěný aktér defenestrace, kdy byl pražskými stavy vyhozenspolu s Vilémem Hlavatou a písařem Fabrickém z oken Pražského hradu. Potom se Jaroslav se uchýlil do emigrace v Pasově a po bitvě na Bílé hoře se vrátil na Smečno. Roku 1623 se stal dvorským maršálkem o rok později nejvyšším sudím, 1625 nejvyšším komorníkem, 1628 nejvyšším hofmistrem a 1638 nejvyšším purkrabím. Roku 1621 povýšil Ferdinand II. rod Martiniců do hraběcího stavu a roku 1622 jim polepšil rodový erb.

Posledním Martinicem se stal František Karel, který měl za manželku Marii Josefu ze Šternberka. Bohužel František Karel nezanechal žádného mužského dědice a tak tento bohatý a slavný rod roku 1789 vymírá po meči. Martinicové na Smečně pokračovali alespoň v nepřímé linii, když si dědička martinického majetku hraběnka Marie Anna bere roku 1791 Karla Josefa z Clamu a z Höchenberka, jenž se souhlasem císaře připojil znak a jméno Martiniců ke svému rodovému.

Po 28. říjnu 1918 došlo v založené ČSR ke zrušení šlechtictví a konfiskacím některých majetků. Zámek Smečno patřil v té době u nás k nejhezčím a zachovalým. Česká vláda uvažovala o jeho koupia adaptaci na letní sídlo prezidenta republiky, nakonec vybrala zámek Lány. Smečenské panství a zámek od roku. 1920 spravovali dva velkostatkáři. Správce Jaromír Filip (bankéř z Brna) brzy zkrachoval a Čs. stát v r. 1926 prodal polovinu majetku. Zámek získal spolek Vincentinum Praha-Břevnov a řádové sestry se zde staraly o postižené a nevyléčitelně nemocné děti. V září 1950 byli do zámku nastěhováni horničtí učni, kteří zde žili do prosince 1952. Po nich sloužil zámek vojákům 57. technického praporu tábora nucených prací, kteří pracovali v okolních šachtách do roku 1955. V březnu 1955 se do zámku vrátila ze Šternberka Charita a sestry Boromejky i s bývalými chovanci. V roce 1960 byl ústav přímo řízen Státním úřadem sociálního zabezpečení při ONV Slaný. Od roku 2007 se zdejší Domov důchodců a Ústav sociální péče přejmenoval na příjemněji znějící Domov pod lipami Smečno.

________________________________________
Jste majitel nebo zaměstnanec této firmy? Doplňte do zápisu kontaktní údaje, otevírací dobu, fotografie, videa, a další důležité informace …. a získávejte více zákazníků. Stačí kliknout v pravé dolní části stránky na odkaz ověření nebo napište email na profil@nasekladno.cz
________________________________________

Ohodnoťte nás a napište recenzi

Vaše hodnocení pro tento zápis

angry
crying
sleeping
smily
cool
Browse

Vaše recenze by měla mít délku alespoň 140 znaků

building Jste majitel nebo zde pracujete? Ověřte zápis! Ověřte zápis!

Claim This Listing

Your request has been submitted successfully.

X
X